Musím se přiznat, že jsem původně nezamýšlel jet zpět do Prahy s naloženým kolem na jeden zátah. Chtěl jsem jet ještě do Českého Krumlova, Českých Budějovic a případně do Hluboké nad Vltavou. Pokud bych vyjel ráno dalo by se to stihnout. Nicméně národní dopravce České dráhy nezklamal a od dubna do října byla na trase z Českých Budějovic až do Olbramovic výluka. A v místě jezdili pouze náhradní autobusy, které nejsou uzpůsobené pro přepravu jízdních kol, jak jsem se pro jistotu informoval. Takže tímto děkuji Českým drahám. Vyjížděl jsem ráno v půl sedmé od pensionu v Milné u Frymburku. Musím ale přiznat, že ta cesta nebyla tak hrozná. Dal jsem si do navigace cestu pro silniční kolo a byl jsem nadmíru spokojený. Jel jsem sice po silnici, ale prakticky celou trasu po silnicích nižších tříd. Než jsem se vyhrabal z oblasti Lipna přes Černou v pošumaví musel jsem vyjet kopec, který jsem cestou sem sjížděl. No ale potom to byla jízda. Měl jsem popravdě pocit, že až do oblasti Českobudějovických rybníků, po jejímž okraji jsem projížděl byla cesta v podstatě z kopce. Projíždíte nádhernou krajinou pod trochu chladnějším ranním sluncem. A sjíždíte dolů. Občas jedete rovinku aby jste za chvíli začali znovu klesat. Hezkých míst na cestě je jistě dost. Já jsem se však soustředil hlavně na to abych nepřijel domů na půlnoc. Nakonec sjedete do oblasti Českobudějovických rybníků. Tato část cesty mi tedy utekla celkem rychle. Nebyl však čas kochat se rybníky a místními kachnami. Cesta mě vedla dále přes malebné jihočeské vesničky, které jsou opravdu nádherné. Při cestě tam i zpět jsem jich viděl dost na to abych mohl říci, že takto hezká vesnice není v kraji výjimkou. A stále jsem jel z kopce, jak je vidět i na fotce. Cesta pokračuje dále k Týnu nad Vltavou. Jel jsem nádhernou krajinou a tu krásu okolo sebe velmi silně vnímáte. Musím přiznat, že cesta kterou jsem jel byla také pohlazením pro duši. Velká výhoda také byla, že jsem nejel o víkendu a většina vesnických obchodů byla otevřená. Mohl jsem tak pravidelně doplňovat tekutiny. Na takové cestě je to dost důležité. No a nakonec jsem dorazil k Týnu nad Vltavou a jeho dominantě Temelínu. Na vlastní oči jsem ty chladící věže viděl poprvé a musím přiznat, že mě to fascinovalo. Jsou zkrátka obrovské. Když se na ty věže podívám, musím říci, že bych na ně šplhat nechtěl. V Týnu už doprava trochu byla, ale městem v pohodě projedete a míříte k dalšímu nádhernému jihočeskému městu Bechyni. Město stojí za samostatnou návštěvu, já jsem přes něj pouze projel. Jel jsem přes místní most, který je mostem silničním a zároveň železničním. Jo a je dost vysoko. Chvíli jsem čekal jestli nepojede vlak, kvůli fotce, ale národní dopravce nezklamal a žádný vlak nejel. Nakonec jsem vjel do pro mě známého Středočeského kraje. Jestliže byla část v jižních Čechách víceméně z kopce a po rovinkách, nyní mě přivítala Vlašimská, Benešovská a Středočeská pahorkatina. Přes všechny vyjmenované pahorkatiny vedla moje trasa. Ve středních Čechách si ale moc nevyberete, pokud nejste zrovna v Polabí nebo na Mělnicku je tento kraj celkem kopcovitý. Ale zase nic hrozného, dalo se to, cesta vedle stále po vedlejších klidných silnicích. Poslední velký kopec před Prahou mě čekal u Jílového. Musím říct, že mi dal po celodenním šlapání celkem zabrat a to jsem ještě v kopci musel čelit dotazu vtipného koblížka, proč jedu tak pomalu. Abych se tu pokochal krajinou ty pi....re. No jo, občas na takový vtipálky narazíte. V běžném životě mu dávaj babičky přednost, ale v autíčku od maminky je to bóórec. Ale to sem moc nepatří. Nakonec jsem byl doma na zprávy v 19:30, takže jsem to nakonec dal. Cestou jsem samozřejmě dělal zastávky na jídlo a pití, někde i na kochání se výhledy. Ta cesta zpět byla nakonec nádherná, vedla krásnou krajinou za dobrého počasí a celkově jsem si cestu zpět užil. I když to byla s naloženým kolem fuška. Takže nakonec děkuji Českým drahám, že nejezdili, o dost bych přišel. Shrnutí výletu: z Lipna do Prahy se nejezdí každý den. Před výjezdem jsem se trochu bál jestli to stihnu do Prahy než se setmí, ale protože jsem vyjel brzy ráno v 6:30 a tedy jsem si nedával šlofíka navíc, dorazil jsem domů za světla. Celá trasa byla vedená po klidných vedlejších silnicích a celkově mi to dobře odsypávalo. Cestou jsem hojně využíval vesnických obchodů k doplnění tekutin a energie. To je velká výhoda cestování ve všední dny. Celá cesta je lemována zajímavými místy, která jistě stojí za návštěvu, to bych ale jel domů týden. Je mi jasné, že každý pojede na Lipno nebo zpět asi jinudy a odjinud. Pokud by jste měli podobný cíl jako já, tuto trasu vřele doporučuji. Celá cesta byla úžasná, nadchla mě, stejně jako celá dovolená na Lipně a v jeho okolí. Šťastnou cestu.