Do Terezína jsem jel přes město Roudnice nad Labem, což je trochu odbočka, ale stála za to. A nyní k Terezínu. Přijel jsem k památníku od Prahy a první co jsem po příjezdu spatřil byla neblaze proslulá malá pevnost a rozsáhlý hřbitov smutku před ní. Terezínská pevnost byla postavena Josefem II a sloužila k obraně českých zemí v době vlády Marie Terezie. Smutný nádech dal Terezínu až nacismus. Pohled na hřbitov před pevností je o to smutnější, když se po hřbitově procházíte. Některé hroby jsou označeny pouze čísly.
Hřbitov u Malé pevnosti.
Vstup do památníku je v Malé pevnosti. Tady si neodpustím jednu poznámku. Rozumím tomu, že se dnes platí všude a za všechno, i když mě to netěší. Myslím si ale, že za vstup na tato místa by se platit nemělo, a pokud už ano, tak pouze symbolické nebo dobrovolné vstupné. Každému kdo má zájem dozvědět se o jaké hrůzné činy zde v období druhé světové války šlo a svojí zkušenost tak přenášet dál, by mělo být umožněno toto vidět na vlastní oči. V době mé návštěvy bylo vstupné 280 Kč,-, pravda, jsou do něj zahrnuty Malá pevnost, Magdeburské kasárna a muzeum ghetta, ale i tak je to dost za jednoho dospělého.
Malá pevnost.
Z Terezína odjížděli obyvatelé ghetta na svou poslední cestu. Do dnešní doby se zachovala železniční vlečka, u které je umístěn vzpomínkový památník.
Vlečka s památníkem.
Kousek od vlečky se nachází muzeum Terezínských transportů.
Muzeum Terezínských transportů.
Terezín však není jenom ghetto. Naštěstí. V dřívějších časech to bývala obranná pevnost, kterou nechal vystavit Josef II. A ve městě je to znát. Prakticky celý Terezín mi přišel jako mix pevností a zachovalých měšťanských domů. Velmi známá je například budova Magdeburských kasáren ve velké pevnosti.
Magdeburská kasárna.
A samozřejmě nesmím zapomenout na samotnou Velkou pevnost, která i dnes tvoří jakousi ochranný val. Za bránou jsou obydlené domy a město, které žije svým každodenním životem.
Velká pevnost.
Terezín má hezké náměstí s nádhernými stavbami. Tady se s foťákem vyřádíte.
Náměstí ČSA v Terezíně.
Velmi na mě zapůsobila budova kostela, která připomíná stavby v Itálii. Působivý je i dnes a co teprve v době kdy byl postaven.
Kostel v Římském stylu.
Hned vedle kostela se nachází zrekonstruovaná budova posádkového velitelství. Nevíte zda tu někdy byl voják Švejk Josef?
Dům chytrolínů. A kde je Švejk?
Fotek z Terezína mám samozřejmě více, to město je opravdu zajímavé a místní historie jakkoli je smutná není spojena pouze s válečnými lety. Pokud si město budete chtít užít, všechna jeho muzea, historii různých míst a budov, vyhraďte si na návštěvu určitě celý den. I tak nepojmete celou historii tohoto místa a nejspíše se sem budete chtít vrátit. Jako poslední přikládám fotografii místní radnice a muzea ghetta po pravé straně. Na budově radnice je také deska věnována obětem komunismu.
Budova radnice v Terezíně.
Shrnutí výletu: výlet do Terezína doporučuji. místo je to smutné, ale každý by ho měl vidět a dozvědět se o hrůzách, které se zde za války děly a předávat to dále. Bohužel, i v dnešní době jsme svědky mnoha krutostí a nemusíme chodit daleko. Terezín je však také historické město, i když vojenské. V jeho historickém centru, což je téměř celý Terezín, můžete vidět mnoho nově zrekonstruovaných staveb, které jsou působivé i v dnešní době. Samotná cesta do Terezína byla hezká, ale každý pojede asi odjinud. Pokud si někdy budete plánovat výlet do oblasti Litoměřic a k pomezí Českého středohoří, na Terezín určitě nezapomeňte. Kilometry udávám za cestu přes Roudnici nad Labem a zpět do Prahy. Šťastnou cestu.