Zámek Libochovice je dle mého názoru jeden z nejkrásnějších zámků v této oblasti. K zámku patří také nezvykle rozlehlá zámecká zahrada. To tady nepíšu jen tak. Pro představu má zámecký zahradní areál rozlohu šesti Václavských náměstí v Praze. Pokud se rozhodnete projít si ji celou, doporučuji přibalit si do baťůžku masážní krém. A mapu aby jste nezabloudili... Zámek je velmi fotogenický a dobře udržovaný. Zámecká zahrada je opravdu mimořádně nádherná. Můžete si zde posedět na lavičkách nebo se procházet mezi květinami a upravenými záhony. Kromě květin a okrasných křovin, jsou zde k vidění třeba i palmy. A výhled do zahrady si užijete také od zámeckého schodiště. Je zde rovněž jeden ze vstupů do zámku, který je ale dnes již zavřený( ten vstup). Za časů kdy zde šlechta žila bývaly běžně otevřené a vstupovalo se odsud do zahrady. Ze zahrady je také asi nejlepší pohled na zámek. I když ani odsud ho nedostanete do záběru celý. Trochu mě štvalo sluníčko, které mi lezlo do záběru, takže jsem fotku udělal proti slunci, jinak to nešlo. Vstup do zámecké zahrady je zdarma, to je další velké plus. Ne všude to tak bývá. Ale ani cena prohlídky není nijak hrozná, za 180,- Kč to sice není za hubičku, ale je to ještě pořád snesitelné. A pokud budete mít už zahradu za sebou a budete si chtít zajít na prohlídku, má zámek volně přístupné nádvoří, kde najdete pokladnu. Na nádvoří je také dostatek laviček, které můžete využít k odpočinku, jsou zde vystavené informační cedule vtahující se k historii zámku a jeho obyvatelům. A jsou to zajímavé informace, žádné obecné a nudné popisy. V rámci prohlídky se dozvíte mnoho zajímavého z historie zámku a jejích dřívějších obyvatel. Prohlídka byla vskutku velmi zajímavá, rozhodně jsem neměl pocit, že bych odcházel ze zámku s pocitem, že nic nového nevím. Naopak. Takže prohlídku za mě doporučuji. A jak že si to páni žili? No, docela hezky. Dobrou chuť, jestli právě obědváte. Schválně jestli uhodnete co vidíte na fotce? No, nebudu Vás napínat. Tato zvláštní dvou sedačka byla určená pro dámy. A její krásné jméno zní klevetník. Klevetilo se neboli drbalo od rána do večera. A protože to bylo únavné a dlouhé, milé dámy si tak u drbání všeho a všech mohly v klidu posedět. Libochovice nebyly přímo sídlem tehdejších majitelů. Přestože zámek rozhodně není žádná malá chaloupka, tehdejší šlechtě jako víkendová chalupa skutečně sloužila. Měli zde i hernu s kulečníkem, stoly na karty a také malý kulečník pro děti. Společenské hry byly tehdy hodně oblíbené. Dnes si na takové hry stěží někdo vzpomene... Bohužel. Trochu bokem před vstupem na nádvoří jsou stojany na kola. Nenechte se tedy odradit zákazovou značkou pro kola u vchodu. V areálu si buď kolo zamknete do stojanů nebo ho musíte v zámeckém areálu vést. Jak jsem se zmínil v úvodu, jsou Libochovice součástí hrado - zámeckého trojúhelníku. Já jsem začal v Budyni nad Ohří, odtud jsem pokračoval do 7 km vzdálených Libochovic a nakonec na Hazmburk. K Hazmburku jsem však dojel jen pod kopec. Jedná se sice o zříceninu, ale je provozována pod hlavičkou Státního památkového ústavu. To znamená, že v případě Hazmburku se zavírá v 16:30. A to jsem nestihl, takže příště...Přikládám alespoň fotku hradu i s bílou věží. Shrnutí výletu: výlet do Libochovic jednoznačně doporučuji. Zámek je nádherný, zámecká zahrada úchvatná a prohlídka zajímavá. V Libochovicích je dostatek obchodů a restaurací, kde můžete doplnit tekutiny a energii. Na začátku obce (nebo pro někoho na konci) je i Penny market. A pokud si den dobře naplánujete a vyjedete včas, stihnete všechny tři památky hrado - zámeckého trojúhelníku v jeden den. V nedalekých městech jezdí vlaky, pokud se budete cítit unavení můžete jet zpět vlakem. A nebo projet skrze České středohoří do Ústí nad Labem a jet vlakem odtud. Popravdě to není nijak daleko. Myslím, že to je z Libochovic 25 až 30 kilometrů. Já jsem to jel do Prahy zpátky a udělal jsem dvě chyby. V Kralupech jsem si nesedl na vlak, přestože se již stmívalo. A jel jsem z Kralup trasu pro silniční kolo přes Odolenou Vodu, namísto mě známou a x - krát projetou cyklostezkou okolo Vltavy. Sice jsem dobře osvětlený, ale silnice je zde dost frekventovaná a nekvalitní a neodhadl jsem jak rychle se na podzim stmívá a jel jsem v podstatě za tmy.... Popravdě, takový strach už jsem dlouho neměl a tuto cestu od Kralup do Prahy zásadně nedoporučuji. Čtyřku drát jsem přivezl do Prahy na prach. Ale každý jede samozřejmě odjinud. Šťastnou cestu.