Hrad Bezděz a nedaleké Máchovo jezero, na který je z Bezdězu nádherný výhled, jsem již v minulosti navštívil, ale nikdy ne na kole. A protože moje návštěva Bezdědu se datuje XXXLet zpět, již jsem zapomněl, jak to tam vypadá. Ale na hradě jsem si rychle vzpomínky vybavil a musím říci, že to dobré má již hrad za sebou. Pro cyklisty je hrad a jeho okolí spíše nepřívětivé. A jestli jsem si myslel, že vyjet na kole na hrad bude v pohodě, tak dnes již vím, že to nebyl ani trochu dobrý nápad. Je pravda, že na mapycz, je výšlap k hradu označený zákazem vjezdu kol. Jenže zákaz vjezdu neznamená zákaz vstupu, řekl jsem si a vydal jsem s kolem na hrad. Chyba! Jít nahoru s kolem i když jsem ho vedl, se s každým metrem ukazovalo jako nápad z kategorie úplně mimo. Cesta je na začátku po hlíně a občas s kameny. Ale čím více jsem stoupal, tím kameny přibývaly, stejně tak jejich velikost. V podhradí pak již kameny byly téměř hladké, těžko schůdné i pěšky, natož s kolem v podpaží. Na tomhle výšlapu jsem byl exot číslo 1. Proto doporučuji nechat kolo na místě jako je na fotce a pro jistou ho ještě uzamknout. Takové místo jsem zde našel, bohužel, jen jedno. Na hrad přitom míří hodně cyklistů, jak jsem si mohl všimnout. Od Máchova jezera a kousek za Doksy začíná výstavní cyklostezka, která vede až do vesnice Bezděz. Jedete lesem, ale po novém asfaltu a kocháte se. Navíc tyhle lesy jsou plné borůvčí. Ale bez borůvek, jak jsem zjistil. Jestli to bylo kvůli suchému počasí nebo aktivním sběračům, kteří nenechali na keřích ani bobuli, to přesně nevím. A z téhle cyklostezky je také nejlepší výhled na Bezděz, bez ostatního šumu. Takže až pojedete někdy od Mácháče na Bezděz nebo naopak, využijte tuhle bezpochyby krásnou cyklostezku. Odměnou vám bude právě onen výhled na Bezděz. A kdo má dobrý foťák s dobrým objektivem, udělá určitě výstavní fotky. Ale zpět k Bezdědu. Těsně před výšlapem mě uvítal čert. Na fotce to vidět není, ale pod čertem je velká a rovná plocha, kde by dle mého názoru mohly a měly být umístěny stojany na kola. Ty na fotce výše, jsou od hradu opravdu dost daleko. A místa na stojany je v podhradí rozhodně dost. A právě ta velká vzdálenost od stojanů uprostřed vesnice k hradu je důvod, proč někteří borci,jako já, vedou kolo až kam to jde. Jenže ono to moc daleko nejde. Ty kameny vypadají spíše jako láva vyteklá ze sopky. I na běžný výstup je dobré vzít si na Bezděz boty s kvalitní outdoorovou podrážkou. Ty jsem naštěstí měl. Ale na hrad chodí i lidé s plážovými žabkami na nohou. To je pak dolů celkem jízda. Kolo jsem nakonec uvázal v půlce svahu o jediný dostupný sloupek a zbytek jsem vyšel pěšky. A dobře jsem udělal. Na hrad vás s kolem nepustí, je tam zákaz. Je jen škoda, že ten zákaz vjezdu kol není již dole, ideálně u čerta. Spousta lidí by si ten výšlap rozmyslela. A nedoporučuji ani výšlap s kočárkem, které jsem zde také viděl. Bezděz je zřícenina. Sice zachovalá, ale stále zřícenina. Proto mě udivilo, že za vstup chtějí (v roce 2024) 180 Kč na osobu. Za tuhle cenu již máte na některých hradech a zámcích komentovanou prohlídku s průvodcem. Tady dostanete do ruky okopírovaný papír s textem. Na nádvoří si potom můžete koupit něco k jídlu a k pití. Na celém hradě jsou dvě zajímavá místa. Věž a templářský palác. Věž funguje také jako rozhledna a vyhlídky jsou z ní opravdu nádherné, zejména když vyjde počasí. A mně vyšlo. Na druhou stranu je to asi nejdražší rozhledna v republice, protože jinak z pohledu návštěvníka není Bezděz žádným hitem. Ale byl bych nerad aby celý popis Bezdězu vyzněl úplně negativně. Když jsem zde byl já, vystupovali zde například šermíři a po celém hradě chodí lidé v dobových oblecích, se kterými si můžete udělat fotku. To bylo celkem fajn. Zajímavý je také templářský palác, tady se dozvíte celkem dost o historii hradu a velmi zajímavé jsou také vystavené pohřební odznaky královské moci Přemysla Otakara II. Jo a nesmím zapomenout na vyhlídku z věže. Ta byla opravdu nádherná. Nahoře trochu fouká, ale v létě je to příjemné a vítané osvěžení. Shrnutí výletu: z pohledu cyklisty je výlet na Bezděz zklamáním. Stojany nebo spíše závěsy na kola, jsou uprostřed vesnice, kde jsou lehce k přehlédnutí a kola na nich snadno k ukradnutí. Stojany na kola bych očekával v okolí pod hradem. Zákaz vstupu s koly byl měl být umístěn také pod hradem tak, aby ho každý mohl vidět. Jak jsem zjistil při cestě dolů, nebyl jsem jediný,kdo měl ten den geniální nápad, dostat se na hrad s kolem. Na hradě se platí vstupné, které ani trochu neodpovídá tomu, co zřícenina nabízí. Takže i v tomto ohledu byl Bezděz zklamáním. Hodně se mi líbila cesta od Bezdězu k Máchovu jezeru, ta neměla chybu. A cestu zpět jsem si zvolil směrem na Mělník a projel jsem se nádherným krajem Kokořínska a Českého ráje. Cesta se navíc vytrvale svažovala, takže jsem celkem frčel a cestou jsem zdravil vítr, který mi dýchal na záda, ale nestačil. V Mělníku jsem si měl vlézt na vlak, v navigaci jsem měl cestu pro silniční kolo a od Mělníka byl na silnici celkem provoz. Ale měl jsem štěstí, potkával jsem samé slušné řidiče s výjimkou jednoho dementního řidiče autobusu, který nedokázal počkat 10 vteřin, než mu v protisměru přejedou auta a téměř mě shodil do příkopu. Bohužel jsem nechal doma kameru...Každý jezdí odjinud. Z nedalekých Doks (Máchovo jezero) jezdí vlaky, takže když se Vám nebude chtít šlapat zpět, můžete jet zpátky vlakem. Kilometry udávám za cestu tam, ale jel jsem to i zpět, takže krásných 180 km (i s cestou k Máchovu jezeru). Šťastnou cestu.