Pokud se rozhodnete pro cestu na Praděd, je ideální spojit tento výlet s výletem k vodní nádrži Dlouhé stráně. Obě hory leží naproti sobě. Já jsem byl nejprve na Dlouhých stráních a odtud jsem jel na Praděd. Cesta měřila sice pouhých 22 kilometrů, ale stála za to. Cesta byla sice trochu náročnější, zejména co se terénu týká, na druhou stranu cyklostezka vede úžasnou přírodou, kde si užijete mnoho krásných výhledů. Praděd samotný popisuji v samostatném výletu. Výhled na fotce považuji za jeden z nekrásnějších v Jeseníkách. Ve skutečnosti je ten výhled ještě krásnější. V dálce vidíte dolní nádrž Dlouhých strání. Když jsem fotku pořizoval připadal jsem si jako v Kanadě. Nádhera.
Cesta na Praděd, to jsou zejména krásné výhledy.
Když vyjíždíte z Dlouhých strání směr Praděd, vidíte svůj cíl v dálce. Popravdě, při pohledu na Praděd na obzoru, jsem tipoval delší vzdálenost než 22 km. Ale nakonec to tak bylo.
Nejdříve je to sešup.
Z Dlouhých strání jedete nejprve slušným sešupem dolů, brzdit budete neustále, jsou tu dost prudké zatáčky. Cesta vypadá ze začátku příjemně, sešup dolů je po asfaltu. Ten však brzy skončí.
Pojedete prudkými zatáčkami.
Když sjedete do údolí, navigace Vás zavede na tzv. Hladovou cestu. Tady terén není úplně příznivý. Některé úseky cesty vypadají jako na fotce, nějaké metry jsem šel raději s kolem po boku. Nechtěl jsem měnit duši v horách. Na druhou stranu, tyto úseky zde sice jsou, ale nejsou zas tak dlouhé a velkou část Hladové cesty projdete, i když s opatrností. Já jsem jel na gravelu, typický horský bike, by to zde měl samozřejmě jednodušší.
Vítejte na hladové cestě.
Z Hladové cesty najedete na cca kilometrový úsek cesty, kde jedete po příjemné lesní asfaltce. Máte téměř pocit, že jste asi někde špatně odbočil.
Ale jsou tu i takovéto úseky.
Cesta se však dále změní na štěrkovou až lehce kamenitou. Po cestě si samozřejmě můžete užívat různých vyhlídek. Zajímavá je ta, kdy se díváte na dolní nádrž Dlouhých strání a vpravo potom můžete také vidět Dlouhé stráně - horní nádrž.
Vyhlídka na Dlouhé stráně. Obě.
Vyhlídek je cestou opravdu dost. Když pojedete po Hladové cestě budete mít dolní nádrž Dlouhých strání kousek pod sebou. Přes vzrostlé stromy však není až tak dobře vidět, ale minout by jste ji neměli. Cesta Vás pomalu, ale jistě dovede ke Švýcarské boudě. Zde se můžete schovat před deštěm nebo se najíst ve zdejší restauraci. Vzhledem k tomu na jakém místě se chata nachází, jsou ceny celkem ok.
Čas na odpočinek.
Ze Švýcárny začíná poslední úsek cesty, který je pro kolo nejméně příjemný. Dříve zde vedla asfaltka, kterou nikdo nikdy neopravoval. Dnes je to kamenitá cesta na které je třeba být opatrný. Ale jet se to nakonec dá.
Tady opatrně!
Rozbitá silnice se střídá s touto zvláštní kamenitou cestou. Nevypadá špatně, celkově se sem asi hodí, kolo jsem však po ní raději vedl. Na druhou stranu s klasickým horákem by jste se zde asi vyřádili.
Úsek pouze pro pěší a bikery.
Nakonec se vyšplháte až k Pradědu. Pokud pojedete podobnou cestu jako já, posledních asi 500 metrů dostoupáte po trochu kluzkém asfaltu až na vrchol. Hurá!!!
Konečně. Praděd Vás vítá.
Shrnutí výletu: v tomto popisu se věnuji cestě na Praděd z Dlouhých strání. Samotný Praděd popisuji v samostatném výletu. Za mě výšlap na Praděd doporučuji ať už pojedete odkudkoli, bude to vždy mimořádný zážitek. Jak se říká: kdo nevyšlápl Praděd, jakoby na kole snad nikdy nejezdil...Jo a nezapomeňte si s sebou vzít teplejší bundu. Čím blíže k Pradědu, tím více fouká a je zima. Za mě to tak bylo, a to jsem zde byl v půlce července. Dole v Loučné svítilo sluníčko. Šťastnou cestu.