Na Praděd můžete jet buď na přímo nebo spojit výšlap na Praděd s výšlapem na Dlouhé stráně, kde můžete shlédnout jeden ze sedmi divů Česka. Já jsem jel nejdříve na Dlouhé stráně a odtamtud na Praděd. Dnes jsem rád, že jsem vybral toto pořadí. Již samotná cesta z Dlouhých strání na Praděd je úchvatná. Vede nádhernou přírodou a užijete si krásné výhledy. A i když je to námaha, cíl na Pradědu za to stojí. Na Pradědu můžete nabrat síly v místní restauraci. A co je důležité, vysílač slouží také jako vyhlídka. Za svezení výtahem do čtvrtého patra zaplatíte 150,- Kč ( v červenci 2023). Ale ten výdaj za to stojí. Vyhlídky jsou zde parádní, jen musíte mít štěstí na počasí. Za mě bylo dost podmračené a nahoře byla mlha. Ale foukal vítr, takže vždy nějakou část mlhy rozfoukal. U oken jsou potom různé popisky toho, kam se díváte. Jenom bych doporučil umýt okna...Ale jinak fajn. Nahoře na Pradědu nebyly stojany na kola, to mě trochu překvapilo. Nebo jsem si jich nevšiml, to je také možné. Vysílač je těžké dostat do foťáku celý. Když jedete na Praděd musíte mít štěstí na počasí. Když jsem začal v Loučné pod Desnou stoupat do kopce na Dlouhé stráně, bylo slunečno. Nahoře už hezky foukalo a bylo podmračené počasí. Při výšlapu na Praděd tak asi do půlky trasy sluníčko potom mrholení, déšť a vítr. Jste zkrátka na horách a je potřeba počítat s rychle měnícím se počasím. Zabalte si proto s sebou určitě bundu, může se Vám dost hodit. Těsně pod Pradědem zdoláte za deště lehce kluzkou asfaltku a jste v cíli. Jaké bylo počasí lze vidět z fotky (fotek). A na Pradědu na Vás bude čekat kdo? No přece dědek Praděd sám, brácha Krakonoše. A jak můžete vidět, je Praděd opravdu o něco menší než Krakonoš. Již samotná cesta na Praděd je zážitek. Vyhlídek si užijete opravdu dost. A nebude se Vám od nich chtít odejít. Na fotce můžete vidět dolní nádrž z Dlouhých stráních a vpravo nahoře horní nádrž Dlouhých strání. Mě osobně některé výhledy připadaly jak vystřižené z Kanadské divočiny. Cestou na Praděd pojedete také okolo legendární Švýcarské boudy, která dnes nese název Švýcárna. Můžete se zde ohřát, schovat před deštěm anebo se najíst v místní restauraci. Cestou na Praděd vystřídáte několik povrchů. Není výjimkou, že cesta vypadá jako na fotce. Ale jsou zde i lepší úseky. Jel jsem to na gravelu a s trochou opatrnosti se dá vyjet i sjet. Když jsem jel nahoru, část trasy vede po tzv. Hladové cestě. Tam některé úseky stály taky popravdě za p..d, ale nakonec se to dalo. A pokud pojedete po Hladové cestě, minete pod sebou dolní nádrž z Dlouhých strání. Moc z ní ale neuvidíte. Přes vzrostlé stromy není z cesty dobře vidět. Ale je tam... Až se budete vracet, a nebudete chtít jet znovu po hladové cestě (a mně se teda nechtělo), můžete na jejím konci (nebo začátku zahnout dolů do Koutů nad Desnou a až do Koutů frčíte po téhle pěkné hladké asfaltce. Pradědem jsem začal a Pradědem také končím. Tohle je pohled na věž vysílače, kam se můžete nechat vyvézt výtahem a užívat si výhledy do krajiny. Shrnutí výletu: Praděd je legenda. Jako cyklista na Praděd prostě musíte. Takže tenhle výlet určitě každému doporučuji. A pokud už zde budete, spojte výlet na Praděd s výletem k vodní nádrži Dlouhé stráně. Budete na to dlouho vzpomínat. A nezapomeňte, že na Pradědu fouká a přibalte si s sebou bundu. Šťastnou cestu.