Skanzen se nachází na místním, dle mého názoru horním náměstí, naproti obecnímu úřadu. Skanzen je volně přístupný, je tedy zdarma. V okolí skanzenu jsou lavičky, můžete si zde chvilku posedět a odpočinout si. Musím místním přiznat zdařilou snahu přilákat do obce turisty, o tom vypovídá také zdařilá informační cedule u skanzenu, kde se dozvíte hodně z historie zdejšího kraje. Vede odsud také naučná stezka Po stopách kameníků, která je dlouhá přes dvacet kilometrů. A pokud se budete v okolí pohybovat v létě, můžete si zajet na nedaleké koupaliště na Vyžlovce, kde mají v areálu stojany na kola, ale většinou nikomu nevadí, když si kolo vezmete blíže k vodě. Místa je na koupališti většinou dost. Louňovice byly opravdu významnou kamenickou lokalitou. Dnes to již moc lidí neví, ale základní kámen Národního divadla pochází z lomu Kaménka u Louňovic. Tedy jeden asi z dvaceti kamenů, které se tak nazývají. To je opravdu zajímavé, jeden by řekl, že jeden je jeden, ale není, jeden je dvacet. S těmito počty tu časoprostorovou bránu najdeme jistě brzy. Přikládám fotku jednoho z kamenických nástrojů. Anebo je to onen tolik hledaný portál? Tuhle otázku nechávám otevřenou. Hodně zajímavá a hezká byla cesta zpět. Za Svojeticemi jsem vjel do lesa a velkou část trasy jsem projel lesem po asfaltové cestě, která byla ve velmi dobrém stavu. Navíc se lehce svažovala, takže jsem se opravdu hezky projel. Byl jsem z toho tak unešený, že jsem z této nádherné cesty nepořídil fotku, za to bych si nafackoval. Před Říčany se asfaltka změní na lesní udupanou cestu bez kamenů taky paráda. A pokud se budete držet přiložené mapy, zcela se vyhnete hlavní silnici před Říčany, podjedete ji a budete až do Říčan ke koupališti pokračovat lesní, ale velmi dobře sjízdnou cestou. Za mě tuhle cestu i pro další výlety do oblasti doporučuji, Jezdím na gravelu a vše jsem nádherně projel. Shrnutí výletu: výlet do skanzenu v Louňovicích doporučuji, to místo je fajn a je tu klid. Můžete odsud snadno vyrazit za dalšími zajímavostmi, poblíž je například koupaliště Vyžlovka, ale i mnohá jiná zajímavá místa. Úchvatná byla i samotná cesta zpět, kdy jsem jel velkou část v lese, z velké části po asfaltu a rozhodně jsem neměl pocit, že by mě tato cesta zpomalila oproti její více nebezpečné silniční variantě. Výlet do skanzenu byl součástí menšího okruhu v okolí. Jo a Olga Lounová v Louňovicích opravdu nebydlí. Myslím, že nebydlí ani v Lounech. Kilometry uvádím za cestu z Prahy přes Úvaly, což určitě není přímá cesta. Šťastnou cestu.