Kerskem vede naučná stezka Bohumila Hrabala, můžete si projet všechny místní důležité body a dozvědět se něco zajímavého. Na některých místech najdete více návštěvníků, na jiných méně a na některých žádné. Příkladem budiž chata zdejšího nejslavnějšího obyvatele Bohumila Hrabala(†). Byl jsem trochu překvapený. Za mě je Hrabalova chata jedním ze symbolů Kerska. V době mé návštěvy byla nepřístupná a probíhala zde rekonstrukce. Do budoucna by zde mělo být Hrabalovo muzeum a chata by měla být částečně zpřístupněna návštěvníkům. Tak uvidíme. Kdo by se chtěl o Hrabalovi dozvědět více, může vyrazit do nedalekého Nymburka, kde je možné v místním polabském muzeu shlédnout stálou expozici věnovanou právě Hrabalovi.
Hrabalova chata.
Dalším symbolickým místem Kerska je restaurace Hájenka. Kance na šípkové i se zelím si zde můžete dát i dnes. Jen je třeba mít trochu trpělivosti. Před restaurací se tvoří fronta a návštěvníky usazuje na místa personál. Takže rychle sníst kance a pryč, další čekají. A trávit můžete v álejích.
Kanců je dost, na všechny se dostane!
Kersko je čistá placka. do kopců zde v žádném případě šlapat nebudete. Ulice zde nemají jména, jsou očíslované a říká se jim aleje. Půdorys, původně chatové osady, byl vystaven dle orientačního plánku New Yorku a všechny ulice až na jednu jsou zde do pravého úhlu. A která není? To poznáte až do Kerska přijedete. Zajímavou zastávkou, nedaleko restaurace Hájenka je lesní ateliér Kuba. Mají zde koutek věnovaný právě Slavnostem sněženek. A v prodejně si můžete zakoupit nějakou památku na Kersko. Kromě kance.
Ateliér Kuba.
Na zahradě ateliéru najdete Hrabalův poesiomat. V klidu se usaďte na lavičku a zaposlouchejte se do úryvků Hrabalových povídek či románů. Je to zdarma, výběr je dostatečný a nahrávky trvají v průměru 2 minuty. Tu, kterou jsem si pustil já namluvil , již zesnulý, Josef Somr. A v tlačenici se zde mačkat nebudete.
Poesiomat. Posaďte se a poslouchejte.
Další zastávkou v Kersku na dohled od ateliéru, je Svatojosefský pramen, kde můžete doplnit minerály. Nutno říci, že chuť pramene je pro fajnšmekry. Já osobně radši matonku. Ale Mattoni už není, jak všichni víme. Říkali to v televizi.
Na minerálku Hrabal nechodil.
Hned za pramenem najdete další symbolické místo. Hospůdka U Pramene byla Hrabalovým oblíbeným místem, od chaty je to kousek, ale návraty zpět domů po setmění prý bývaly nebezpečné. Ne kvůli vlkům či vlkodlakům, ale díky vzrostlým stromům o které prý zaduněla nejedna moudrá hlava...
Oblíbená Hrabalova restaurace.
Hrabal miloval kočky. Byly u Hrabala na chatě jako doma. A dle místní legendy na něj vždy čekaly právě u této autobusové zastávky.
Oblíbená zastávka Hrabalových koček.
Kersko však není jen osada samotná. Kersko jsou také lesy a příroda. A čím dále od osady, která dnes již osadu moc nepřipomíná, tím více jste v přírodě. Za shlédnutí stojí například Kerské rybníčky, kde by měl údajně žít chráněný čolek. Žádného jsem nepotkal. Ale u rybníčků je klid. Můžete si posedět na hrázi a dát si relax. Rybníčky jsou pro pěší daleko, auta a motorky se sem nedostanou, kance tu neprodávají a pivo netočí. Takže je tu klid.
Pohoda u lesního rybníčku.
Kerské lesy můžete křižovat na kole po lesních cestách. Na moc turistů zde nenarazíte, většina z lidí, kteří do Kerska přijedou si pochutnávají a následně tráví kance na šípkové nebo se zelím. Já jsem zde jezdil na gravelu a byla to absolutní pohoda, projíždíte sice lesními cestami, ale bez velkých kamenů apod., takže fajn. Vyjížďka po Kersku je nenáročná a pohodová.
Kerskem vedou dobře sjízdné cesty.
Výlet v Kersku jsem zakončil u menhiru, který zde údajně stojí již dva miliony let. To má celkem výdrž. Od menhiru můžete vyrazit do nedalekého Nymburka, ten je od menhiru vzdálený 9 km. Ale to už je asi na každém, jak se rozhodne. Z Nymburka jezdí vlaky, takže zpět se dá jet i vlakem.
Nejstarší obyvatel Kerska.
Shrnutí výletu: výlet do Kerska lze jen doporučit. Jsou zde symbolická místa, kde je trochu více lidí, ale zase nic hrozného. Můžete si projet NS Bohumila Hrabala, ta je bezesporu zajímavá. A okolní příroda je také fajn. Je jasné, že vše se mění a ani Kersko nezůstalo ušetřeno. Kromě klasických chalup, které jsou součástí zdejší osady již po mnoho let, zde uvidíte také novostavby, které svou architekturou do zdejšího „genius loci” rozhodně nezapadají. Ale to je jen můj názor. Kersko za návštěvu rozhodně stojí. Šťastnou cestu.