Kyselka u Karlových Varů byla prvním návštěvním místě na mé týdenní dovolené v této části Podkrušnohoří a Krušných hor. Výlet a cestu popisuji z pohledu Pražáka, který v této části Krušných hor strávil cyklo dovolenou. Cíl cesty byl v sousedním Radošově, kde jsem byl ubytovaný. Předně musím podotknout, že mě mrzí, že celá cesta není více fotograficky zdokumentována, protože jsem fotky z cesty hloupě vymazal...Takže v kostce. Ta cesta se dá v pohodě stihnout za den, jen je potřeba vyjíždět ráno včas. Pokud by jste jeli podobnou cestou jako já pojedete přes Lány okolo zdejší obory. Musím konstatovat, že mě překvapilo jak je rozsáhlá. Dále projíždíte přes CHKO Křivoklátsko ze kterého vyjíždíte v Rakovníku. Skrze celý Rakovník jsem projel v klidu po cyklostezce, což bylo moc fajn. Přestože jsem jel přes Křivoklátsko, byla tato cesta bez výraznějších kopců a dá se říci, že od Lánské obory, v podstatě až k Rakovníku až na pár výjimek jedete stále z kopce. Tak to bylo také fajn. Jak můžete vidět z fotky, cestou projíždíte několika kraji. Kousek za cedulí jsem si natrhal a snědl asi kilo třešní. To bylo také fajn. Celá cesta byla nádherná, přestože jedete dlouhou část přes Křivoklátsko po hlavní silnici, nejedná se o nějak frekventovanou cestu. Jel jsem zde v týdnu a bylo to ok a řidiči byli ohleduplní. Je fajn, když na cestu vyjde hezké počasí, můžete se občas zastavit a užívat si krajinu. Po cestě je mnoho památek a pokud si trasu dobře naplánujete určitě se někde stihnete zastavit. Velmi zajímavým místem je například obec Valeč a její historické centrum. Já jsem bohužel dobrý plánovač nebyl a také jsem pospíchal, takže jsem vyfotil pouze kostel nad obcí, který na mě udělal dojem. Ale je tu také zámek a zajímavá městská památková zóna, která stojí za samostatnou návštěvu. Valeč bývá někdy také označována jako brána Doupova a opravdu je to tak. Zatímco až sem byla cesta terénně nenáročná, zde již znatelně začínalo stoupání. Cesta dále ubíhá poměrně v pohodě, projíždíte okrajem Doupovských hor. Tuto oblast zná asi každý kdo byl někdy na vojně, jedná se o bývalý vojenský újezd a cvičiště. Při průjezdu místními obcemi, které působí velmi klidně, zde můžete vidět typické vojenské bytovky. To ovšem není myšleno nijak špatně, je to prostě součástí zdejšího kraje. Když projíždíte vojenským újezdem, i dnes míjíte cedule se zákazem fotografování a vstupu mimo vyznačené trasy. Zajímavá část cesty byla přes Vojenský újezd Hradiště, kdy jedete po polní a částečně kamenité cestě přes hřbet tohoto újezdu. Tahle část cesty moc pohodlná nebyla, zato se můžete kochat krásnými výhledu dolů do krajiny. Nakonec vyjedete v Doupovském Hradišti a odsud je to do Kyselky již kousek. A pokud budete všímaví uvítá Vás sám Mattoni. Lázně v Kyselce bývali za první republiky slavné a hojně navštěvované. V dnešní době jsou ve stínu velkých okolních lázeňských měst. Na jedné straně je vidět, že se místní snaží o opravy zchátralých budov, lázeňský život zde však není, lázně nefungují, alespoň v době mé návštěvy to tak bylo. Jak můžete vidět, udržovaný je i samotný lázeňský park. Historie kyselky je poměrně dobře zmapována v tomto lázeňském přístřešku. Shrnutí výletu: cesta do Kyselky Radošova byla úvodem pro týdenní cyklo dovolenou v této části Krušných hor. Cesta ubíhala svižně, za dobrého počasí a nebyla nijak náročná. Samozřejmě, čím blíže hor jste, tím více se jede přes kopečky, ale Alpy to nejsou, takže nic hrozného. Každý pojede asi odjinud, pokud by jste jeli z podobného směru jako já, mohu za sebe tuto trasu doporučit jako klidnou a bezpečnou. jenom z té Prahy se musíte nijak vymotat...A pokud si cestu dobře naplánujete, budete po cestě mít možnost se zastavit na mnoha zajímavých místech. Mapa ukazuje cestu až na Klínovec, tam jsem jel až druhý den a výlety v oblasti popíšu samostatně. Šťastnou cestu.